Na první pohled to vypadá jako otravná samozřejmost – žluté nebo červené trojúhelníky s nápisem „Pozor, kluzká podlaha“ potkáváme v obchodech, kancelářích i na nádražích tak často, že je většinou přecházíme bez povšimnutí. A někdy i padáme. Jenže tahle varování nejsou na místě pro nic za nic. Jejich cílem je ochrana chodců, ale v podstatě i majitelů či provozovatelů zařízení, kde jsou cedule umístěny. Absence těchto cedulí může vést ke komplikacím pro obě strany, což ukazuje jeden příklad z ledna 2024.

Příklad za 8 000 liber

Tehdy byl ve Spojeném království odškodněn jeden zaměstnanec skladu částkou přes 8 000 liber (tedy více než 230 000 korun) poté, co uklouzl na mokré podlaze. Na místě totiž chybělo varovné označení.

Pád na první pohled vypadal nevinně, jenže muž si zlomil zápěstí a strávil čtyři měsíce na nemocenské. Během rekonvalescence potřeboval pomoc i při běžných denních činnostech, jako je oblékání nebo příprava jídla.

Jeho zaměstnavatel musel uznat chybu a přijal odpovědnost za nedostatečné zajištění bezpečnosti na pracovišti a musel vyplatit odškodnění pracovního úrazu zaměstnanci.

Rozhodují drobnosti, třeba stojany

Právě takové příběhy dávají smysl celému systému pracovních pravidel a bezpečnostních doporučení, která se často zdají zbytečná nebo přehnaná. V momentě, kdy se ale něco stane, rozhoduje i drobnost – třeba jestli někdo včas postavil varovný stojan, nebo jestli podlaha opravdu byla vytřená do sucha.

Nejde přitom jen o práci. Kluzké podlahy jsou rizikem i v nákupních centrech, restauracích nebo sportovních halách. Pád na mokré dlaždice může způsobit nejen zlomeniny, ale i vážnější poranění páteře nebo hlavy, v nejhorším případě i smrt.

Když se „zbytečné“ značení stává užitečným

Případ ze skladu tak slouží jako připomínka, že bezpečnostní značení má svůj smysl, i když může být na první pohled úsměvné. Nikdo však nechce padat na tvrdý povrch. Najednou se značení nejeví jako zbytečná cedulka, ale jako důležitá součást moderní společnosti, ve které je ochrana zdraví na prvním místě.