Dvě na první pohled stejné pilulky, jedna s léčivým prostředkem, druhá bez jakékoliv účinné látky. Přesto je výsledek po podání pacientům úplně stejný. Tak by se dal jednoduše popsat placebo efekt, tedy odezva po podání tablety, v níž pacient věřil, že je léčivá látka. A právě víra hraje při placebu podstatnou roli.

Podle vědců placebo efekt funguje až ve třetině případů. Nesmí jít samozřejmě o žádné fatální onemocnění nebo zranění, ale nakonec i zde může placebo pomoci. Nemusí se totiž jednat ve víru v absolutní uzdravení. Jsou známy případy, kdy placebo dokáže ulevit od bolesti nebo zlepšit symptomy při nevyléčitelném onemocnění.

Někteří vědci, například doktor Falk Eippert z Univerzitního léčebného centra v německém Hamburku je přesvědčen, že placebo efekt začíná již během očekávání léčby, tedy ještě před podáním pilulky nebo jiného medikamentu. Mozek začne vypouštět dopamin, ale i další narkotika, která jsou zodpovědná za snižování bolesti a úlevu. Placebo efekt tedy není žádným záhadným jevem, ale je úzce spjat s mozkem, který reaguje na pocity očekávání a úlevy. Tabletka je pak u mnohých pomyslným tlačítkem, jež spouští reakce podobné opravdovým medikamentům. Z toho vyplývá, že placebo efekt je nepoužitelný při viditelných věcech, jako je například bělení zubů nebo při jiných estetických vylepšeních. Zde dotyčný musí chtě nechtě podstoupit zákrok, aby se jeho přání splnilo.

Přestože víme, že placebo je zkrátka reakcí lidského těla a mysli, stále mu úplně nerozumíme. Nefunguje na všechny a výsledky se dostavují víceméně náhodně. Za správnou „konfigurací“ placeba stojí samozřejmě pozitivní přístup pacienta a jeho celkové psychické rozpoložení. V opačném případě může dojít k takzvanému nocebo efektu, který působí naprosto opačně. Symptomy se mohou zhoršit a může se tak prodloužit i samotná léčba. Proto placebo není a nikdy nebude uznávanou lékařskou metodou.