Díky sociologickým analýzám, které Masaryk provádí v době svého studia, dochází k názoru, že sebevražda je jakási duševní epidemie a považuje ji za nepřirozený jev. Zabývá se i názorem Arthura Schopenhauera, který ve spisu O smrti tvrdí, že lidský život za nic nestojí a proto je lepší nebýt.