Hromosvod se na první pohled může jevit jako jednoduché zařízení umístěné na střeše objektů, které svádí blesk do země. To je sice pravda, ale funkce hromosvodu je daleko sofistikovanější.

Jak vzniká blesk?

Blesky dopadají na zemský povrch neustále. Některé zdroje uvádějí, že jich je až sto za vteřinu. V našich končinách to tak divoké není. Přeci jen bouřková sezóna je omezena teplými měsíci, ale přesto určité riziko, že se blesk trefí do vaší budovy, existuje.

Blesk vzniká při bouřce a je projevem velkého rozdílu elektrických potenciálů mezi mrakem a zemí. Důsledkem je výboj v místě, kde je nejužší vzduchová vrstva. Zkráceně řečeno, blesk si hledá tu nejkratší cestu k zemi, která jej absorbuje. Proto blesky často zasahují kopce, stromy a bohužel někdy i vyšší budovy. Z toho důvodu je hromosvod, respektive jeho jímač, umisťován vždy nad nejvyšší bod objektu.

Hromosvod a jeho vlastnosti

Hromosvod je v podstatě komplex tří základních částí – jímače, svodu a uzemnění. Funkcí jímače je zachycení blesku a svodu jeho potenciálu bezpečně do země. Jímač je umístěn na střeše, obvykle jde o tyč nebo mříž. Svod je v podstatě propojení jímače s uzemněním. Jde o soustavu vedenou při konstrukci objektu. Uzemnění je pak provedeno zemnícími tyčemi, dráty nebo deskami a je uloženo v zemi nebo v betonu.

Hromosvod tak chrání objekty před nehodou. Blesk může kromě poškození elektroinstalace v domě či zničení domácích spotřebičů připojených do sítě způsobit i požár. U nových staveb je hromosvod standardem, a tak projektanti rovnou vytvářejí i návrh hromosvodu. Starší stavby jej ale často nemají a to z důvodu dříve benevolentnější legislativy. Jak jsme již výše uvedli, blesk si hledá nejkratší spojnici mezi mrakem a zemí, a tak lidé často spoléhali na ochranu vyšších domů v okolí nebo stromů. Nicméně hromosvod jde instalovat i dodatečně bez nutnosti zásahů do stavby, více najdete například na hromosvod projekt, kde se dozvíte více.