Základy tohoto filozofického směru lze vystopovat zhruba v polovině 20. století, kdy se setkáváme s úsilím některých myslitelů o tvůrčí rozvinutí Marxova učení. Často se jedná o snahu spojit marxismus s freudismem, tedy s principy psychoanalýzy.
Štítek: Filozofie
Jak myslitelé v antice chápali krásu dokládá platónův dialog Symposion
Antický pohled na život i na svět položil základy evropské civilizace a ovlivnil prakticky celé moderní dějiny. V tomto článku se budeme věnovat soudobému pojetí krásy, které formou dialogu popsal jeden z největších myslitelů všech dob, Platón.
Masaryk chápal sebevraždu jako důsledek úpadku společnosti
Díky sociologickým analýzám, které Masaryk provádí v době svého studia, dochází k názoru, že sebevražda je jakási duševní epidemie a považuje ji za nepřirozený jev. Zabývá se i názorem Arthura Schopenhauera, který ve spisu O smrti tvrdí, že lidský život za nic nestojí a proto je lepší nebýt.
Jean-Jacques Rousseau považoval volný čas za příčinu lidské nerovnosti
Francouzský filosof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712 – 1778) ve spisu O původu nerovnosti mezi lidmi (1754) uvedl, že pokud by člověk nepřišel s nápadem si něco přivlastňovat, bylo by lidstvo ušetřeno spousty neštěstí.